">
Jurij Masliev — laureát "Ruské Ceny" 2010
Tato pocta mu byla udělena za romantický nápad o návratu ruské Bílé gardy na literární kolbiště 21.století, vtělený v řadě smělých dobrodružných románů, počínaje Zlostním klusem protržená noc až po Kyvadlo osudu, a také za pronikavé „Tetování na duši“ moderní ruské poezie –«Zde byl Jura».
Tatuirovka na duše
A na zimněm balu kruževnym chrustalem
Veter inejem ruki derevjev skoval,
Sopky v belom plašče, i v raspadke v purgu
Jeli strojno ukutalis' v těplom sněgu.
|
Eti dočeri-jeli kolymskoj meteli
Svoim šorochom mně kolybel'nye peli,
Na duše god za godom ostavili sled,
Kak na kože „tatu“ rascvetaet buket.
|
">
Michail Čuchran — laureát "Ruské Ceny" 2010
Ruskou cenu obdržel za to, že poslechl „ňaňa“, chopil se pera, přikryl se poetickou „huní“ a „radijovkou“ a celý život pomocí rusínských „figlů“ kázal zdravý způsob života jak vesnické mládeži, tak poslancům v metropoli.
Avtobiohrafičnoje
Koly ja hodu mav des' try,
To cigeretlyk vzjav u zuby,
A ňaňo kaže: - Ny kury!
Uzjav rymiň ta ubyv-ubyv!
Prujšly hody. Typyr ja pju,
Ny promynu nijednu kurvu,
Paskudno laju, karty bju,
No tjamlju ňaňa – i ne kurju...
poznámky
*«ňaňo» - táta,
*«hunja» - ovčí kožíšek,
*«radijovka» - modní spisovatelský baret,
*«figli» - vtipy
"> 
Alexej Jevgenijevič je naším prvním laureátem čtenářského internetového konkurzu: na našem webu získal nejvíce hlasů – 23 z 83! Uděluje se mu diplom M.N.Ruská cena za to, že ačkoliv nastudoval hymny šesti států, zůstal Rusem, a taktéž za velký osobní přínos k zachování Ruského světa a ruštiny v Podkarpatské Rusi a v centrální Evropě.
">
Šarovary se špekem 2010
Irině Dmitrijevně Farion Antiruskou cenu „Šarovary se špekem 2010 neudělit! Ale její hodina ukrajinštiny ve lvovské mateřské škole č.67jistě bude vyvolávat u dětí a jejich rodičů děsivé sny do konce života...
|
">
Ruskou Cenu 2009
získala za mnoholetou literární a žurnalistickou činnost, za lyrické a filosofické, veselé a seriozní básně a pohádky pro děti a dospělé novinářka Ljudmila Kudrjavskaja.
|
">
Ruskou Cenu 2009
obdržel za čistou křesťanskou notu ve svých verších, za rusínskou víru, za knihu Modlitba Rusína, za básně Múza je Boži dar a Dopis dalekému Rusínovi, Roman Piščalnik.
|
">
Šarovary se špekem 2008
Viktor Vovkun, ministr kultury a cestovního ruchu Ukrajiny, byl poctěn zvláštní cenou Šarovary se špekem za mnohaletý a veleplodný příspěvek ke zhoršující se situaci ruského jazyka na Ukrajině...
|
Nezávislá literární "Ruská Cena"
se každoročně uděluje za literární a publicistická díla zveřejněná v posledních letech a napsaná v rusínském a ruském jazyce autory žijícími a tvořícími na virtuální Podkarpatské Rusi.
">
Ivan Petrovcij
Básník, spisovatel, esejista, překladatel, nositel Ruské ceny 2005.
">Kodifikace rusínského jazyka
Uchovat podkarpatské Rusíny jako národ lze pouze za pomoci etnokulturní práce, v jejímž základě leží spisovný jazyk. A spisovný jazyk může existovat pouze tam, kde se klube na svět literatura...
">
">
Andrij Manajlo se narodil v roce 1970 v Užhorodě, metropoli nádherného Podkarpatí, v malířské rodině. Jeho předkům – dědečkovi Fedorovi a otci Ivanovi - patří významné místo ve výtvarném umění regionu.
Základy Andrij získal na vážených školách, nejen díky umělecké zkušenosti předků, ale též v oficiálních institucích: od roku 1989 byl studentem Akademie praktického umění a diplom obdržel po přestěhování do Maďarska – na Lemberské tiskařské akademii v roce 1997, se specializací grafika
">
|
">
Andrij Andrijovič Brodi
se narodil dne 15. června 1941 v Užhorodě. Umělecké vzdělání získal na Smolenském pedagogickém institutu v umělecko-grafickém oddělení. Pracoval jako designér, vyráběl suvenýry a byl také uměleckým dekoratérem... |
">
|
">
Josif Josifovič Černij
se narodil 27. února 1953 v Užhorodě. Umělecké vzdělání obdržel ve Lvovském polygrafickém institutu. Pracoval v oblasti krajinomalby, žánrových obrázků, portrétů a zátiší... V roce 2003 jeho srdce nevydrželo... |
A.V.Gegalčij: V nedávné minulosti, když jsem byl sovětským člověkem v nejlepším a nejhorším smyslu tohoto pojmu, mnoho let jsem neodporoval a leckdy aktivně napomáhal pokusům zamlčet a změnit dějiny Podkarpatské Rusi a její původních obyvatel. Tento můj a nejenom můj postoj způsobil, že se v tomto kraji ocitly na pokraji zániku rusínský a ruský jazyky, neopakovatelná kultura malého unikátního etnika v centru Evropy. Není důležité, že z právního hlediska Podkarpatská Rus neexistuje: ona přebývá v srdcích mnoha tisíc lidí, je daří se jí také ve virtuálním prostoru celosvětové sítě. Když už se lidstvo stará o přežití mizících tuleňů nebo čápů, někdo se musí postarat i o zachování kultury, které hrozí zánik. Pro mne je nejvyšší čas nějakým způsobem splatit tento dluh. Třeba zorganizovat Ruskou cenu. Cena se teprve narodila. Její dějiny jsou v budoucnosti. >>>
Zakladatelem ceny je Mezinárodní fond Ruská Cena (Russkaja premija). Opatrovníkem fondu je Alexandr Viktorovič Gegalčij. Narodil se v Užhorodě v roce 1949, kde c r. 1966 absolvoval střední školu. Studoval na Moskevské letecké technologické vysoké škole a v její aspirantuře, byl aspirantem Moskevské vysoké školy nafty a plynu, studoval v centru Carla Duisberga v Mnichově. Pracoval v Permu, Moskvě, Kyjevě, Užhorodě, Kolíně, Berlíně. Má rád divadlo, objevoval se na jevišti i ve filmu. Byl poslancem. Dnes většinou žije v Praze.
Odkazy na rusínské, ruské, ukrajinské, slovenské, maďarské a americké literární a publicistické internetové stránky a chaty.
