A zase v předvečer sv. Mikuláše v Užhorodu - "Ruská Cena 2010". |
Z projevů účastníků. A.V. Gegalčij: Drazí přátelé!
Je pro mne potěšením znovu vás uvítat na Podkarpatské Rusi, v slavném Užhorodu, smím li tak říci, slovutném to centru rusínského a ruského světa. Jiná taková centra prostě nejsou… Užhorod, a my s vámi, jsme příznační tím, že jsme jediní na světě, ano, je to tak, kteří takto pospolu, v celku podporují jak ruské, tak i rusínské Slovo.
Letos se k našemu s vámi světu připojil i oficiální, velký Ruský svět, přesněji, moskevská nadace Russkij mir (Ruský svět). Jsem velice rád, že naši ideoví protivníci konečně, po 5ti letech šetření, povyků a obviňování mohou vydechnout svobodně: tuto zlovolnou Nezávislou literární Ruskou cenu skutečně podporuje „ruka Moskvy“. Přesto že jsme to neskrývali, chtěli bychom poznamenat, že jsme nelhali celých těch 5 let, když jsme tvrdili, že nás Moskali nepodporují, že máme všech pět pohromadě a jsme schopni se samostatně nejen nasytit, ale i ocenit. Také dnes si vůbec nevymýšlíme, když otevřeně prohlašujeme, že Nadace Russkij mir financuje jen část našeho projektu. Avšak významnou část: podpora se vztahuje na tak důležité a drahé záležitosti, jako je zdokonalování a šíření portálu Ruská cena, včetně grafické úpravy, překladatelských a redaktorských služeb, vedení webu, reklamy. Vydali jsme též sborník děl nositelů ceny, o tom bude ještě řeč. Dokonce dnešní večer jede, dá se říci, na ruský plyn. Avšak samotné ceny stále financujeme z vlastní kapsy, jde o to, že bychom rádi zachovali ducha Nezávislé ceny! Proto bych chtěl z celého srdce poděkovat Vladimiru Bedzirovi, Ljubovje Šipilovové, Jevgeniji Macolovi, a také jako vždy, několika mecenášům, kteří zůstávají inkognito, za osobní příspěvky naší věci.
Zvláštní poděkování patří Předsedovi Všesvětové rady podkarpatských Rusinů Vasiliji Džuganovi, jenž věnoval na rozvoj rusínské a ruské literatury příjemnou částku. Vasilij Michajlovič je známý na Podkarpatské Rusi i v Česku podnikatel, jenž dává práci v Evropě stovkám Rusínů, je to člověk statečný, na přátelství s námi je hrdý, a my mu přejeme mnoho významných úspěchů jak v podnikání, tak i v politice.
Ještě před tím, než zahájím předávání cen, a aby se předešlo nedorozuměním, chtěl bych vám představit veledůležitou osobu v naší hierarchii – paní, která sedí zprava ode mne, proslulou, dá se říci, legendární Oxanu K. Jak je zasvěceným známo, již celých 5 let neohroženě absolvuje síťové boje na internetu, aby ubránila náš projekt a naše přátele před útoky jak seriózních nepřátel, tak i různých virtuálních hlupáků. S její tvorbou a historií boje se lze seznámit přímo zde, stačí několik kliků na jejím bojovém notebooku. Samotná Oxana i dnes dává přednost tomu zůstat v masce, aby se nevystavovala riziku uhranutí, útoku a pronásledování ctitelů, ale také nepřátel.
Vyznamenání zahájíme tentokrát netradičně - Antiruskou cenou Šarovary se špekem 2010. Je třeba podotknout, že bývalý ministr kultury a cestovního ruchu Ukrajiny Viktor Vovkun s jeho proslulou „psí řečí“ (myšleno tím ruština) zůstane nepřekonán. A prezidentský kandidát Oleg Ťahnybok, nemluvě o pánech Tarasjukovi a Vakarčukovi, jsou dnes bráni pouze jako řadoví, „techničtí rusofobové“. Zřejmě to souvisí s jistou změnou politického klimatu. V rusínském prostředí vyhledat hlavního kandidáta na cenu, se rovněž nepodařilo: četné soupeřící strany obviňují ze všech ideologických hříchů, samozřejmě, jiné soupeřící strany. Zaujmout pozici arbitra mezi nimi jsme se neodvážili…
Pochopitelně nelze si nevšimnout činnosti paní – soudružky Farionové. Její hodina ukrajinštiny ve lvovské mateřské škole č.67jistě bude vyvolávat u dětí a jejich rodičů děsivé sny do konce života. Skvosty Iriny Dmitrijevny se již blíží těm laureátským: „ Žádám vás o tento agresivní odpor pro všemu moskalskému“… „Cizáky nazývám lidi, kteří nejsou Ukrajinci…“jsem si toho vědoma, že vaše (tj.Viktora Janukoviče) intelektuální úroveň a úroveň morálně-duchovní degradace, stejně jako vašich podřízených, není schopna pochopit sílu těchto argumentů“…“ Tvorové (tj. političtí protivníci), kteří dnes přestoupili práh lvovské půdy, slouží pouze špinavým penězům. Tito bandité patří do vězení, kam jim mají nosit balíčky v podobě ukrajinského Kobzara a pouštět jim ukrajinskou hudbu, aby si pamatovali, ve které zemi žijí“...
My však nechceme vidět radostí vyskakující Irinu Dmitrijevnu, vždyť právě na to čeká, aby ji vyhlásili velkou rusofobkou. K tomu nedojde, zapíšeme tedy: Irině Dmitrijevně Farion Antiruskou cenu „Šarovary se špekem 2010 neudělit!
Naopak, zvláštní diplom dostane od nás užhorodský vědec a veřejný činitel Alexej Jevgenijevič Lugovoj. Nyní zazní zřejmě ne zcela standardní formulace, avšak právě ona odpovídá skutečnosti a našemu vztahu k Alexeji Jevgenijeviči. Uděluje se mu diplom M.N.Ruská cena za to, že ačkoliv nastudoval hymny šesti států, zůstal Rusem, a taktéž za velký osobní přínos k zachování Ruského světa a ruštiny v Podkarpatské Rusi a v centrální Evropě. Chtěl bych zároveň zdůraznit, že Alexej Jevgenijevič je též známým publicistou. Doporučuji všem si přečíst např. jeho zvláštní užité výzkumy díla N.V.Gogola – Když čteš Gogola očima zoologa.
Alexej Jevgenijevič je naším prvním laureátem čtenářského internetového konkurzu: na našem webu získal nejvíce hlasů – 23 z 83! S celkovými 28 % předstihl 9 svých soupeřů, přičemž nejbližší z nich zaostal o 14 hlasů. To znamená, že Alexeji Jevgenijevičovi patří čtenářská cena naší nadace za rok 2010. A pro výši odměny v jeho prospěch osobně lobovala naše finanční ředitelka L.M.Šipilová.
Opatrovník a „Politická Rusínka“ Oxana K. |
Opatrovník MF Ruská cena A.Gegalčij a laureát-2010 J. Maslijev. |
Mužské jádro večera. |
Návštěva dámy. Docentka A. Duděnkova v doprovodu předsedy ZOORK Rus' V.N.Saltykova |
Laureáti a hosté. Zprava A.J.Lugovoj, držitel zvláštní ceny, který nastudoval hymny 6ti států, ale zůstal Rusem | Duchovní lídr podkarpatských Rusínů o. Dmitrij Sidor pracuje. |
Nyní hlavní ceny!
Ruskou cenu 2010 obdržel spisovatel z Užhorodu Jurij Konstantinovič Maslijev! Tato pocta mu byla udělena za romantický nápad o návratu ruské Bílé gardy na literární kolbiště 21.století, vtělený v řadě smělých dobrodružných románů, počínaje Zlostním klusem protržená noc až po Kyvadlo osudu, a také za pronikavé „Tetování na duši“ moderní ruské poezie – „Zde byl Jura“.
A na zimněm balu kruževnym chrustalem Svoim šorochom mně kolybel'nye peli, Na duše god za godom ostavili sled, Kak na kože „tatu“ rascvetaet buket. |
Rfr zapretnyj koktejl' boli, krovi, černil, Skol'ko projdeno mnoju po žizni dorog, No kak legkaja skazka v prosvetach doždja, Kolyma, sněg i dětstvo |
Zvláště chci odmítnout veškeré spekulace o tom, že by Jurij Konstantinovič napodoboval známého spisovatele Akunina, nejsou k tomu žádné vážné důvody: všichni zasvěcení a ti, kteří dávno pozorují tvůrčí dráhu laureáta, dobře vědí, že právě Jurij Konstantinovič vynalezl již jako první a dlouho před svým moskevsko-gruzínským konkurentem různé takové ty chvaty východních bojových umění v podání tvrdých kornilovských bílých oficírů. Jen se mu nezadařilo s financováním a aby mohl vystoupit na Olymp, nebo jak se dnes říká, stát se bestsellerem, musela přijít naše Ruská cena.
Kmotrem Jurije Konstantinoviče je Vladimir Savvatijevič Bedzir.
Ruskou cenu 2010 obdržel rusínský spisovatel z Vinohradova Michail Čuchran za to, že poslechl „Ňaňa“, skončil s kouřením, chopil se pera, přikryl se poetickou „huní“ a „radijovkou“ a celý život pomocí rusínských „figlů“ kázal zdravý způsob života jak vesnické mládeži, tak poslancům v metropoli.
Avtobiohrafičnoje
Koly ja hodu mav des' try,
To cigeretlyk vzjav u zuby,
A ňaňo kaže: - Ny kury!
Uzjav rymiň ta ubyv-ubyv!
Prujšly hody. Typyr ja pju,
Ny promynu nijednu kurvu,
Paskudno laju, karty bju,
No tjamlju ňaňa – i ne kurju...
*«hunja» - ovčí kožíšek,
*«radijovka» - modní spisovatelský baret,
*«figli» - vtipy,
*«kurva» - lehká holka
Diskuze. Moskvan M.Dronov (zprava) s ameriskými a slovenskými Rusíny. |
Laureáti, tvůrci a mecenáti se síťovou bojovníci – Oxanou K. |
Opatrovník A.Gegalčij on-line |
Mnozí z hostí vědí, že právě v předvečer naši dnešní akce vyšel tiskem sborník děl laureátů Ruské ceny z let minulých. Bohužel nepodařilo se nám uspořádat samostatnou prezentaci knihy, a dělat ji dnes se mi nechce: dnešní den patří novým nositelům ceny. Avšak nebylo by vhodné obcházet pozorností také bývalé hrdiny konkurzu. Pokusím se napravit jistou nespravedlnost vůči nim a předám jim, za prvé, každému po výtisku sborníku, který ještě voní tiskárenskou černí (nejsem si ale jist, zda tento krásný výraz se ještě používá), a za druhé, oficiální diplom MN Ruská cena – na památku o jejich příslušnosti ke společenství laureátů.