Užhorod. Téma: Úkoly dalšího uspořádání jednotného pokarpatsko-rusínského jazyka.

Tematika referátů:

1. Almašij M.I. Zásady další normotvorby rusínského jazyka v Podkarpatí.
2.Ustič I. I. Keltské prvky v rusínském jazyce.
3.Lenděl M. V. Mukačevo. Rysy blízkosti a vzdálenosti rusínského a běloruského jazyků.
4. Čori Ju.S.. Gramatika I. Harajdy a dnešní úkoly další normotvorby  rusínského jazyka.
5. Sočka-Boržavin Vasyl. Gramatická myšlenka v  Podkarapatí.
6. Lexikografie rusínského jazyka. Historická črta.
7. Frazeologie rusínského jazyka.
8. Padjak V.I. Studie formování literárního jazyka  v  Podkarpatí (16. – 40. léta 20. století)
9. Problémy vědecko-světonázorové terminologie v rusínském jazyce.
10. Podnikatelská terminologie v rusínském jazyce a její implementace do našich dokumentů.
11. Almašij M.I. Jazyk současného rusínského tisku (pravopisné hledisko).
12. Bubrjak Je.Ju. Rusínský jazyk a zpívankový folklor. Rusínská zpivanka v koncertních programech.
13. Turjanycja Ju.D. Jazyk rusínské pohádky.
14. Hrad M. I. Poetika rusínského jazyka.
15. Lizanec P. M., profesor. Slovansko-rusínský prvek v maďarštině.
16. Sitar I.D. Perspektivy překladové rusínské literatury.
17. Archimandrita Vasyl Sadvari. Jazyk polemické poezie M. Andrely-Orosvygovského.
18. Vyjádření lidové moudrosti v pareomiografii rusínské lidové tvořivosti.
19. Tamara Kerča. Rusínské říkanky a rozvoj rusínského hovoru.
20. Sidor M.D. Koleda jako prostředek osvojování rusínského jazyka.
21. Kanajlo M.I. Jazyk rusínské obřadnosti.
22. Šmaňko I.I. Jazyk vědecké terminologie ve  školních příručkách 20. – 30. let 20 století.
23. Pochylec A.P. Rusínský jazyk – jazyk vyučování dětí v nedělních školách.
24. Dovhoje. Učitelka nedělní školy. Krásné řečnické slovo a formování hovorovérusínštiny.
25. Mehela A.I. Jazyk rusínské prózy (A. Markuše, A. Custského, F. Potušňaka, I. Čendeja, D. Kešedli).
26. Ljavynec Marija. Problémy rusínského jazyka v Maďarsku.
27. Župan E.E.. Kulturologická práce jako účinný prostředek osvojení jazyka.
28. Bezyk M.I. Sufixálně-prefixální tvorba rusínských slov.
29. Potřeba vydání orfograficko-orfoepického slovníku rusínského jazyka.
30. Učitelka z Bereznyku. Mimoškolní výuka rusínštiny v rusínských nedělních školách.
31. Protoirej Stefan Sjuč. Chust. Úloha církve v osvojování rusínštiny dnes.
32. Karpaľ M. Normování rusínské azbuky.
33. Varvarinec M. Užhorod. Zvláštnosti rusínské toponymie.
34. Zvláštnosti syntaxi rusínského jazyka.
35. Molnar V. Svaljava. Fonetická základna rusínského jazyka a její vliv na normotvorný proces.
36. Protoirej D. Sidor. Normování rusínského jazyka z roku 2001, jako důležitý mezník rusínského hnutí. Absence potřeby překladu liturgie do rusínštiny, jako důkaz starobylosti jazyka Rusínu?
37. Uchaľ M.M. Latinský prvek v rusínském jazyce.
38. Popovyč M.M. Mukačevo. Rusínský jazyk v mimoškolní konverzaci učitelů se studenty.

Podrobnosti >>>

Právě tak to vyslovuji původní obyvatelé - Rusíni: pud Karpatami, Pudkarpatja. Jde o dnešní Zakarpatskou oblast Ukrajiny, o Zakarpatí. Ovšem z hlediska Čechů, Slováků a jiných Evropanů je to především území před, nebo pod Karpatami. Právě proto ve svazku 1. Československé republiky se nazývala Podkarpatskou Rusi. A ještě dříve se jmenovala Uherská Rusˊ, jelikož po staletí patřila mezi maďarská území. Byla z něj i župa, i komitat, byla Rutenií a Ruskou Krajinou, byla též Karpatskou Ukrajinou, provincií a autonomií, a několik hodin dokonce svobodným státem – i toto se stává...

Avšak mé vyprávění je hlavně o lidech. Například natolik významných, bez nichž by bylo těžké si představit dějiny Ruska. Ivan Zejkan... Petr Lodij... Michail Baludjanskij... Vasilij Kukolnik... Co asi mají společného? Dnes bychom řekli, že jsou to krajané – všichni byli podkarpatští Rusíni. A všichni se jednoho hezkého dne rozhodli k riskantnímu kroku – vydali se do rozlehlé severní země, kde díky osobním kvalitám a v neposlední řadě také díky vzájemné krajanské podpoře, dostali se mezi elitu Ruského impéria a zůstali v jejích dějinách navždy...

A pak je tady druhá skupina - jsou to synové a dcery Ruska, kteří ze srdečních pohnutek, častěji však z vůle osudu, pronásledujícího jejich vlast, zakotvili "pud Karpatami" a obrátili svůj talent ve prospěch nové domoviny. …Před nedávnem Užhorodská společnost ruské kultury a Mukačevská městská společnost Ruský dům vydaly velký almanach Ruská kultura Zakarpatí. Právě díky A.J. Lugovomu (viz tato zpráva) a docentce L.P.Borodinové, kteří ho uspořádali, mohl se zrodit tento článek. Život na Rusi pud Karpatami pokračuje…

Alexandr Gegalčij, pražský a "pudkarpatský" Rusín
«Ruś daleko od Ruska». Časopis «Ruské slovo», 2-2007, Praha.

	Proto intenzívní přetřásání v tisku otázky návratu rusínského zlata, a hlavně, v jakém úměrném množství by to mělo být, tedy v závislosti na poměru Rusínů, Čechů a Slováků, kteří se účastnili bojů za svobodu, neuniklo naší pozornosti. Tentokrát při hledání prostředků na odměny se naše Nadace ocitla na Rudém moři. V arabských vodách – přímo za humny laureáta Krivina.
Zoufalý krok do víru zlatokopectví.		Byl člověk – a hle: zmizel!
	Kdo si ale mohl pomyslet, že kolčakovské zlato hledá taková fůra lidi! A vždyť během sčítání bylo nás všeho všudy pár. Není to vůbec pravda! Hleďte, kolik je tu našich! Stoupněte si ale do fronty! Zlatá horečka v Šarm al Šejchu, to je docela možná západ slunce, nikoliv našich růžových očekávání!