Lídr podkarpatských Rusínů Maďarska – malíř Andrej Manajlo


Broziat Gruppe - Dodavatel světoznámých použitých plechotvářecích strojů TRUMPF


Русинськый пивовар Дашице. Ресторан Дашицькії склепы

TESLA ELECTRONTUBES S.R.O.

Jeden z největších výrobců skleněných kuliček, polotovarů na výrobu barevného skla - ORNELA





Locations of visitors to this page

"Ruská Cena". Laureáty
Jurij Masliev — laureát Ruské Ceny 2010

Jurij Masliev — laureát "Ruské Ceny" 2010

Tato pocta mu byla udělena za romantický nápad o návratu ruské Bílé gardy na literární kolbiště 21.století, vtělený v řadě smělých dobrodružných románů, počínaje Zlostním klusem protržená noc až po Kyvadlo osudu, a také za pronikavé „Tetování na duši“ moderní ruské poezie –«Zde byl Jura».

Tatuirovka na duše

A na zimněm balu kruževnym chrustalem
Veter inejem ruki derevjev skoval,
Sopky v belom plašče, i v raspadke v purgu
Jeli strojno ukutalis' v těplom sněgu.


 
Eti dočeri-jeli kolymskoj meteli
Svoim šorochom mně kolybel'nye peli,
Na duše god za godom ostavili sled,
Kak na kože „tatu“ rascvetaet buket.>>>



Michail Čuchran — laureát Ruské Ceny 2010

Michail Čuchran — laureát "Ruské Ceny" 2010

Ruskou cenu obdržel za to, že poslechl „ňaňa“, chopil se pera, přikryl se poetickou „huní“ a „radijovkou“ a celý život pomocí rusínských „figlů“  kázal zdravý způsob života jak vesnické mládeži, tak poslancům v metropoli.

      Avtobiohrafičnoje
Koly ja hodu mav des' try,
To cigeretlyk vzjav u zuby,
A ňaňo kaže: - Ny kury!
Uzjav  rymiň ta ubyv-ubyv!
Prujšly hody. Typyr ja pju,
Ny promynu nijednu kurvu,
Paskudno laju, karty bju,
No tjamlju ňaňa – i ne kurju...

poznámky
*«ňaňo» - táta,
*«hunja» - ovčí kožíšek,
*«radijovka» - modní spisovatelský baret,
*«figli» - vtipy.
>>>


Antiruská cena 2010 - Šarovary se špekem

Antiruská cena 2010 - "Šarovary se špekem"

Irině Dmitrijevně Farion Antiruskou cenu neudělit! Její hodina ukrajinštiny ve lvovské mateřské škole č.67jistě  bude vyvolávat u dětí a jejich rodičů děsivé sny do konce života. Skvosty Iriny Dmitrijevny se již blíží těm laureátským: „ Žádám vás o tento agresivní odpor pro všemu moskalskému“… My však nechceme vidět radostí vyskakující Irinu Dmitrijevnu, vždyť právě na to čeká, aby ji vyhlásili velkou rusofobkou.  Je třeba podotknout, že bývalý ministr kultury a cestovního ruchu Ukrajiny Viktor Vovkun s jeho proslulou „psí řečí“ (myšleno tím ruština) zůstane nepřekonán. A prezidentský kandidát Oleg Ťahnybok, nemluvě o pánech Tarasjukovi  a Vakarčukovi, jsou dnes bráni pouze jako řadoví, „techničtí rusofobové“...


Ljudmila Kudrjavskaja — laureát Ruské Ceny 2009

Ljudmila Kudrjavskaja — laureát "Ruské Ceny" 2009

získala ocenění za mnoholetou literární a žurnalistickou činnost, za lyrické a filosofické, veselé a seriozní básně a pohádky pro děti a dospělé, za knihy Bude léto, Jako hosté u klauna a různé Kudrjavčiki čili Kudrnatky...

Kudrjavčik „Seredinnyj“
Meždu pravdoju i ložju
Vybor, viditsa, prostoj...
Otčevo že seredinu
Nazyvajut „zolotoj“?
>>>


Roman Piščalnik — laureát Ruské Ceny 2009

Roman Piščalnik — laureát "Ruské Ceny" 2009

obdržel cenu za čistou křesťanskou notu ve svých verších, za rusínskou víru, za knihu Modlitba Rusína, za básně Múza je Boži dar a Dopis dalekému Rusínovi.

Pis'mo dalekomu Rusinu
Ja upju poharčyk vyna
Za tebe, dalekyj Rusine.
Čerlenoho upju, do dna
Za žonu, doňku avaď syna...
Daleko vd rodnoji zemli
Suďba tja zaverla daleko –
Na buz'kovim čornym kryli,
Zabrala, isprjatala. De ty?
Karpaty revuť za tobou
Prečistou slezou Synevira.
U cerkvy, pud starou horou,
Za tebe uzviduje vira...

 

Što činiš v dalekych krajach,
Jak žiješ, ci tjamyš, oš ko ty?
I žuriťsja nebo v plajach,
Za tebe sja žurjať berkuty.
Tebe tuj nichto ne zabyv.
Za tebe, dalekyj Rusine.
Vernysja j voz'my iz sobou
Žonu i doňku avaď syna.
My upjemo vjedno vyna
Za našu majmylu zemlycju...
Jedna vna na sviti, jedna,
Usjady: i tuj, j za hranyc' ou
...>>>


Antiruská cena 2009 - Šarovary se špekem

Antiruská cena 2009 - "Šarovary se špekem"

tentokrát porota rozhodla neudělovat. Nehledě na to, že uchazečů bylo habaděj, výrazné, opravdu pozoruhodné rusofoby v tomto roce se nepodařilo najít. Dokonce známe osobnosti ukrajinské politické elity, které tvořily „dlouhý seznam“, nedosáhly na vysoko postavenou laťku konkurzu. Kupříkladu Viktora Juščenka bylo třeba označit spíše jako významného rusofoba, vždyť kolik sil vynaložil, aby vlasti zavařil, aby přinutil Rusko směrovat stále nové plynovody, tak říkajíc, mimo pokladnu, aby se do kapes Ukrajinců nic nedostalo! Ať platby za tranzit dostanou všelijací Ugrofinové, Němci, Bulhaři, Řekové! Existovalo takové leninské heslo v předvečer revoluce: „Čím hůře – tím lépe!“ To platí i o bývalém oddaném sovětském a poté zuřivě ukrajinském diplomatu Borisi Tarasjukovi, rovněž kandidátovi na titul hlavního rusofoba, jenž zasadil ránu ukrajinské ekonomice a její mezinárodní image – pod jeho citlivým vedením MZV tupě odevzdal Rumunsku miliardy metrů krychlových plynů a tun ropy vedle ostrova Zmejinyj. Zářivý lídr krajní pravice Oleg Tjahnybok – proč by to nemohl být on? Ve skutečnosti, když se diskutuje o něm, napadají vás pouze myšlenky jako „obyčejný fašismus“ a „Ukrajina über alles“. Pochopitelně, k jeho přátelům patří také ruští „nacbolové“ – národní bolševici. Ostatní uchazeči typu Nikolaje Žulinského, Ivana Vakarčuka & Co, podle názoru poroty, nehledě na veškerou snahu dostat se na přední stránky skandálních politických kronik, jsou pouhými „technickými rusofoby“, kteří ze služební povinnosti vlečou svůj těžký byrokratický kříž…



Tamara Kerča — laureát Ruské Ceny 2008

Tamara Kerča — laureát "Ruské Ceny" 2008

byla vyznamenána za peprné vtipy, žertovné písně-zpívánky a pohádky, psané velmi košatým rusínským jazykem-besedou, za knihy Bobalky iz poprem a Bylo ci nebylo..., které nejen že sama vymyslela a napsala, ale také ilustrovala.

Kiď deržava ne jde do naroda, narod jde do druhoji deržavy.
Deputat sobi rad. 
Davuť – bery, ne davuť - pudmasty.
Existuvu – značyt žyvu.
Čyj chlib jiš, toho i pravdu riž.
Pečatavu dolary SŠA, Kanady, Avstraliji i Ukrajiny.>>>

Poslidnja spivanka
Byla ja divočka – perša udarnycja!
A teper' mi kažuť,

že-m statra pjanycja!
Bihala-m ud chlopcjum

 ci v chašču, ci v pole,
Dneska ledvy drnkam,

bo nja vsjahdy koleе.
Oj ljubila-m chlopcju,
a tepyr' ka šči maj!
Poculjuvu Mytra,
lem ho, Jvanku, trymaj!>>>


Milá Maryševa — laureát Ruské Ceny 2008

Milá Maryševa — laureát "Ruské Ceny" 2008

obdržela cenu za upřímné a sentimentální ženské básně, psané vybroušenou ruštinou a zařazené do sborníků Ožeh a Hvězda nad útesy, vydaných v posledních letech.

Slovca ne skažet v prostote (Iz razgovora)

Sentimentalnye stichi,
neironičeskije stroki,
-Kovo vy možete spasti
V rascvet ironii žestokoj?
Prostoje slovo... Kak voda,

Kak neba kraj za kromkoj lesa...
Vsevo liš kapelˊka odna,
Čtob isceliťsa i voskresnuť !
Skala nad tropkoju mojej!
Molči. Ne troň. Smotri, kak tesno!
O teň ironiji tvojej
Nad oblačkom duši nebesnoj! >>>

 


Антирусский приз 2008 - Шаровары в сале

Antiruská cena 2008 - "Šarovary se špekem"

Viktor Vovkun, ministr kultury a cestovního ruchu Ukrajiny, byl poctěn zvláštní cenou Šarovary se špekem za mnohaletý a veleplodný příspěvek ke zhoršující se situaci ruského jazyka na Ukrajině a za úsilí směřující ke snížení počtu ruských turistů. Proslulé jsou zejména kulturní "skvosty" ministra v loňském roce: - zákaz televizního vysílání v ruštině prostřednictvím kabelové televize a příprava rušení škodlivého rozhlasového vysílání, což připomíná nejlepší léta studené války... - ukrajinští zpěváci, zpívající v ruštině, jsou pro ministra lokajové, ovšem zpívající v cambridžské angličtině - hrdinové ... - speciální ministrův termín pro ruštinu je "psí jazyk". Tento termín bude zaveden do spisovné úřední ukrajinštiny. Existuje několik důvodů se domnívat, že nebude trvat dlouho a ministr kultury zakáže publikovat a číst i původní Ševčenkova díla, která byla napsána "lokajsky" velkým Kobzarem ve "psím jazyce".


Ivan Pop — laureát Ruské Ceny 2007

Ivan Pop — laureát "Ruské Ceny" 2007

obdržel cenu za nádhernou publicistickou "obrazovou galerii" krajanů virtuální Podkarpatské Rusi, za nezkrotného bojového ducha, který mu umožnil vytvořit politickou bombu - Encyklopedii Podkarpatské Rusi.
Pan Pop je náš první "prisrefusée", ceny se vzdal: "Jsem jenom vědec a publicitu nepotřebuji!"
Avšak jsme jiného názoru na jeho činnost a postavení v moderní historii a literatuře Podkarpatské Rusi. Ivan Ivanovič Pop je odvážný a jízlivý politický bojovník používající jako zbraň velmi břitkou ruštinu. O tom se může osobně přesvědčit každý : >>>


Ivan Sitar — laureát Ruské Ceny 2007

Ivan Sitar — laureát "Ruské Ceny" 2007

byl poctěn cenou za statečný a zároveň delikátní pokus o přeložení poezie Sergeje Jesenina do rusínštiny a do své rodné Podkarpatské Rusi.
Kdosi jednou popíchl Janoše Demeteroviče Sitara: „Co se to tu předvádíš se svým rusínstvim! Dovedeš si představit překlad Jesenina do rusínštiny?!“ To se ho natolik dotklo, že vzal báseň „Ty živa l´ ješčo moja staruška?“ a přeložil „Ci živíste moji lˇubi mamko?“ Stejně jako ruský poeta věnoval Ivan Sitar svůj překlad vesničance Anně - matce, která čeká na syna... >>>

 


Felix Krivin — laureát Ruské Ceny 2006

Felix Krivin — laureát "Ruské Ceny" 2006

cenu obdržel za to, že od roku 1955 do 1998 žil ve městě Užhorod a navyváděl tam takovééé věci… A ještě za rozhovory s poušti Negev, za atmosféru a vzpomínky na Podkarpatskou Rus v povídkach, mini-dialozích, zkratkách a básních.

NEOBÝVANÝ OSTROV. Hlavy z příběhu " Řekla poušť "

Budu ti vyprávět, Poušti, o malém městě na malé řece pokryté malými neobývanými ostrůvky. Řeka je šetrně obtékala, aby se nedej Bože neutopily, i když tam nebylo hluboko. Kolem bylo zelené město sestupující z hor, anebo naopak nahoru vstupující, ale tak pomalu, že se zdálo, že stojí na místě. Byl tam jeden ostrůvek akorát naproti domu, co se jmenoval Rafanda… - Krásné jméno, - řekla Poušť. – Chtěla bych také takové. Poušť Rafanda. Pěkné, co? – Prosím nepřerušuj...>>>

MINI-DIALOGY:

 - Co se mi libí na Berenbojmovi, je to, že si nepamatuje nic zlého.
- Tak to má sklerózu: on si totiž také nic dobrého nepamatuje...>>>


Vasil Matola — laureát Ruské Ceny 2006

Vasil Matola — laureát "Ruské Ceny" 2006

byl vyznamenán za věrnost rusínskému jazyku a rusínské vlasti, za knihu Materins'ka molitva - Rusynska zahadka, za básně a prózu poslední doby.

Rusinká hádanka pro děti
Što takoje – na stovpi "Gal'a"?
Uhadaj, brate muj, ukrajinc'u.
Što takoje – u kredencu ancug?
Uhadaj, zakl'atyj ty nimc'u.
Što takoje – šandar' i pendrik?
Uhadaj ty, pečenyj mad'are.

Što takoje – malin'kij poharčik?
Uhadaj ty, mackal'u Ivane.
De v Mukačevi "Krasna holka"?
Naj uhadat slovak i čech,
A pol'ak naj meni otvitit',
Ko takij je Valensa Lech?>>>


Vladimir Bedzir — laureát Ruské Ceny

Vladimir Bedzir — laureát "Ruské Ceny" 2005

obdržel cenu za fantasmagorickou a šelmovskou prózu na přelomu tisíciletí: příběhy Bůh není frajer, Maestro, divadelní román Dvojité Vé nebo Dvojče, povídky Samuraj, Džin, Děláme Hollywood, Svině, Andělíčci.

Bolt. Noví Rusové - portréty z příběhu Bůh není frajer

«...San Sanyč Uboltajev, zvaný Bolt, seděl hned u vody, vymýval flašky a pořád narovnával brejličky, které se mu sesouvaly z nosu. Soustředěně naplňoval každou - glo-glo-glo, díval se jak se láhev zalyká, pak z ní vodu vyléval, ucvácen touto podívanou, čvachtající vzduchem...>>>


Ivan Petrovcij — laureát Ruské Ceny 2005

Ivan Petrovcij — laureát "Ruské Ceny" 2005

byl vyznamenáncenou za uličnické častušky a lyrické rusínské písně-zpívánky: Naše zpívánky (1996), Naše a ne naše zpívánky (1999), Bitangiské zpívánky, Rusínský eros (2001), Poslední zpívánky (2003)

Molodomu rusinovi
Ni spered kym ni budeš s'a vgybati,
Ni ulleš svoí sily v pustotu,
Kit' is' valovšen do dinc'a spuznati
Naroda svogo silu j krasotu.
Kolomyjky
Spered chyži m zňala gati -
Jav s'a na ňa višati:
Tat', propasniku, pusti ňa -
Ujšla m lem popišati. >>>

Prizidentom na pivstavky
Chožu golyj, chožu bosyj
Golonnyj, nimytyj...
Voz'mu golovu u ruky –
Š'o mini robiti?!..
Holodranci i zasranci
Včorašn'ym momentom,
Innis' us'y - komersanty,
Avat' - prizidenty
>>>






Украинский портАл

Bestseller - лучшая литература современности!

Израильский портал НАРОД

Единая Русь

Rambler's Top100


Hlasování
Выборы Лауреатов 2017

Олег Махнёв
Ира Мадрига
Ира Ковалева
Вал.Разгулов
Ген.Лукиныхь
Мари.Лявинец
Алекс.Хуст
*Юрий Томан
*М.Митровка
*М.Чикивдя