Budapešť. Mezinárodní konferenci "Zkušeností a problémy národního sebeurčení Rusínů"

Share |

20-03-2009 Budapešť. Mezinárodní konferenci Zkušeností a problémy národního sebeurčení Rusínů, kterou uspořádala Celostátní samospráva rusínské menšiny Maďarska a Rusínský krajanský spolek v Moskvě Karpatská Rus, slavnostně zahájil Andrij Andrijovič Brodi, syn premiér-ministra první autonomní Podkarpatské Rusi.

 

Malíř A.A.Brodi a opatrovník Ruské ceny A.V.Gegalčij Vysoké ruské „načaľstvo“... bylo spokojené Rugové, Ruchové, Ruteny, Ruteani, Ruseny, Rusín
Malíř A.A.Brodi a opatrovník Ruské ceny A.V.Gegalčij
Vysoké ruské „načaľstvo“... bylo spokojené
Rugové, Ruchové, Ruteny, Ruteani, Ruseny, Rusíny, Rusy, Rusˊkové, Orosové, Rusové – popletl všechny M. Varvarinec

 

Malíř A.A.Brodi a opatrovník Ruské ceny A.V.Gegalčij

Vysoké ruské „načaľstvo“... bylo spokojené

Rugové, Ruchové, Ruteny, Ruteani, Ruseny, Rusíny, Rusy, Rusˊkové, Orosové, Rusové – popletl všechny M. Varvarinec

 Z projevů účastníků:
K. Zatulin
(poslanec Statní dumy RF, ředitel Institutu zemí SNS): „Rusíni  jsou čtvrtým, podle velikosti, východoslovanským národem, po Rusech, Ukrajincích a Bělorusech. A je věcí našií slovanské cti, aby tento národ netrpěl žádnou nouzí“.

A.Manajlo  (předseda Celostátní samosprávy rusínské menšiny Maďarska): „Rusíni v Maďarsku jsou oficiálně uznáni jako  jedna z původních národností země. Rusínské televizní programy, noviny, školy jsou financovány ze státního rozpočtu“.

V.Simčera (doktor ekonomických věd, ředitel Vědecko-výzkumného ústavu statistiky RF, více-prezident Ruské Akademie ekonomických věd). „Hodnotím tuto konferenci možná s přílišným phatosem, nadšeně. Myslím si, že poskytla velice důležité  podklady o situaci Rusínů v jednotlivých zemích, v nichž žijí. Velice lituji, že stejné materiály o zakarpatských Rusínech  neexistují. Chápu, že tomu překážejí ukrajinské úřady: pomocí svých vykonavatelů, přes statistické údaje, uskutečňováním národnostní politiky v Zakarpatí. Avšak nehledě na to, a možná právě proto, takový materiál, vědecký a publicisticko-společenský, bylo třeba shromáždit. Byla by to pravda v poslední instanci, takové zobecnění, které by bylo těžké falzifikovat a předkládat v překroucené podobě, jak nám to dnes předkládaji lidé a dokonce nicky. Bůh ví, jaký pan si sedí ve Výboru pro národnosti a přijímá rozhodnutí o osudu zakarpatských Rusínů. Mám nutkání se ho zeptat: a kdo jsi ty, vždyť ty jsi nedorostl ani na úroveň průměrného Ukrajince, a troufáš si soudit osudy jiného národa a řikat, že tento národ není nebo je malý, anebo že je to modifikovaný Ukrajinec, či Ukrajinec - to je modifikovaný Rusín!


Zahraniční tisk o "Ruské Сeně 2008":

Share |

LiVEJOURNAL. Podkarpatská Rus – území Rusínů na jih od Karpat: http://podkarpatrus.livejournal.com/2008/12/18/


UA-REPORTER.COM. INTERNETOV0 VYDÁNÍ. Užhorod: http://www.ua-reporter.com/novosti/43335, http://www.ua-reporter.com/novosti/44438


Pražský telegraf. Česká informační agentura. Praha : http://ptel.cz/?p=1430


SLAVOMANIA. Slovanský multiportál v Belgii. Brusel :
http://www.slavomania.eu/content/vruchenie-russkoi-premii-2008-g-v-uzhgorode-ukraina


RUSSKIE.ORG. Síťové centrum ruského zahraničí. Moskva: http://www.russkie.org/index.php?module=fullitem&id=14465


ODNA RODINA. NADACE STRATEGICKÉ KULTURY – UKRAJINSKÁ REDAKCE. : http://odnarodyna.ru/articles/17/428.html


Nadace Russkij mir (Ruský svět): http://russkiymir.ru/ru/news/index.php?from4=5&id4=6490


Pravoslavná informační agentura Russkaja linija: http://www.rusk.ru/st.php?idar=154091


Mezinárodní federace ruskojazyčných spisovatelů (IFRW) - International Federation of Russian-speaking Writers (IFRW). London. Budapešť: http://rulit.org/read/645#5


Zakarpatská oblastní Společnost ruské kultury Rus, Ukrajina, Užhorod – předseda Vladimir Saltykov.
http://vlsaltykov.narod.ru/news19.12.08.htm


Tradiční rozdávání cen a slonů.

Share |

Laureáti-jmenovci v čele s Čingizem Ajtmatovem. V Moskvě v Ústředním domě literátů se konal třetí ročník vyznamenávání vítězů literárního konkurzu Ruská cena.

 

Čingiz Ajtmatov
Bohužel ze zdravotních důvodů se nemohl zúčastnit Čingiz Ajtmatov, který zaslal videopozdrav vítězům s přáním rozkvětu „nejdůležitější literární soutěže Ruska“.

Vítězové konkurzu

Nominace Poezie:
1. Oleg Zavjazkin (Ukrajina, Doněck) za sborník básní  Maljava. Stichi o smerti i ljubvi /Maljava.Básně o smrti a lásce/.
2. Irina Děževa (Ukrajina, Oděca) za sborník básní  bez názvu.
3. Dmitrij Strocev (Bělorusko, Minsk) za sborník básní 850 stichov /850 veršů/.

Nominace Malá próza:
1. Guľčechra Pulatová (Tádžikistán, Dušanbe) za sborník povídek  Priključenija grafa Lajoly /Dobrodružství hraběte Lajola/, vydaný pod pseudonimem Michel de Mausvill.
2. Leon Kostěvič (Kazachstán, Alma-Ata) za novelu Grafinja, ja streljalsja na dueli!.. /Hraběnko, utkal jsem se v souboji!/
3. Jelena Skuľskaja (Estonsko, Tallinn) za sborník povídek Ljubov i drugie rasskazy /Láska a jiné povídky/.

Nominace Velká próza:
1. Vladimir Lorčenkov (Moldavsko, Kišiněv) za roman Tam gorod zolotoj /Tam je město zlaté/.
2. Jana Dubinjanskaja (Ukrajina, Kyjev) za román Gaugrazskij plennik /Gaugrazský zajatec/.
3. Ljudmila Ljašová (Ukrajina, Avdějevka Doněcké oblastí) za román Njurka po imeni Anna (/Njurka jménem Anna/.




Русская премия на ФБ

Русская премия на OK

Единая Русь

Rambler's Top100


Hlasování
Народные выборы Лауреатов 2023

Aлекс.Дроз*
Вл.Маталасов
Семён Деяк ст.
Петро Медвiдь
Вл.Сал*
Вал.Асаулюк
КатеринаПоп*
Петьо Бер*
Конст.Мочар
Нина Ваш*
Оксана Ков*